Koberec je již mnoho let oblíbenou podlahovou krytinou. V šedesátých letech začala tzv. móda celoplošných koberců. Velmi trendy byl tehdy téměř všudypřítomný jekor, později kovral s velkými uzlíčky. V osmdesátých letech se moderní bytové interiéry neobešly bez stříhaných „angličáků“ s většinou velkým květinovým vzorem a gumovou přilnavou podložkou. Ve větších bytech, kde podlahám vévodily parkety, se pokládaly spíše kusové koberce s třásňovými koncovkami. Tento trend přečkal až do dnešní doby, kdy tyto, mnohdy orientálně zdobené kusy, zdobí spíše klasicky nebo starožitně zařízené příbytky.
Dnes se s celoplošnými koberci setkáváme méně, ikdyž na trhu je jich stále velká škála v mnoha materiálech, barvách a vzorech. Výrobci dokonce zohledňují i výskyt nejrůznějších alergií a tomuto nepříjemnému jevu přizpůsobují i materiály a výrobní technologie. Mnohé koberce dnes proto dostaneme nízké, pevně vázané, s antistatickou úpravou. Jedná se tedy většinou o kusovou výrobu. Takovou krytinu oceníme zejména v jídelně, kde jsou vysoké koberce nepraktické. Zajímavé budou i v halách a předsíních. Do obývacího pokoje bychom měli vybrat koberec s vyšším vlasem, případně plasticky střižený. Podobný oceníme i jako předložku před lůžkem v ložnici.
Dětský pokoj bychom mohli „vyšperkovat“ krytinou s potiskem rušné ulice, autodráhy nebo venkovské farmy. Naši nejmenší jistě ocení i kobercové hrací plány s velkými dřevěnými nebo plastovými figurkami a kostkami. Nebude pak problém si na podlaze zahrát Člověče, nezlob se, šachy, apod.
I schodiště se může stát daleko bezpečnějším, opatříme-li je samolepícími schodišťovými nášlapy s lemovaným krajem. Ty se pak, vzhledem k možné vysoké frekvenci vyrábějí i ve vysokozátěžovém provedení v několika barevných variantách. Jejich údržba je jednoduchá a bezproblémová.